Jsme z podstaty tvorové líní, mírněji řečeno ekonomicky se chovající či úsporní. A tak je nám přirozené složité věci zjednodušovat, dlouhé krátit a opakující se vynechávat.
A takové zhusta bývají oficiální názvy různých institucí, akcí nebo dokumentů, které se podle pravidel píšou s velkým písmenem.
Tady pak nastává potíž zvaná zástupné názvy. Když je oficiální název úřadu Finanční správa ČR nebo Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR a vy ten název zkrátíte a použijete jen jako finanční správa nebo ministerstvo školství, může být pak na začátku i písmeno malé. Pak je ale takový název považovaný za druhový, a neoznačuje tedy konkrétní ministerstvo z Karmelitské ulice na Malé Straně, ale spíš typ instituce, jako např. ve větě Termíny prázdnin každoročně vyhlašuje ministerstvo školství.
Pokud ale máte na mysli konkrétní úřad, akci nebo dokument, je obvyklejší použít písmeno velké. A tak píšeme stížnosti na Magistrát (Magistrát hlavního města Prahy), zajdeme si nakoupit do Tržnice (Holešovická tržnice v Praze), po večerech si pročítáme Ústavu (Ústava České republiky), o prázdninách cestujeme po Unii (Evropské unii) a jednou možná dostaneme Nobelovku (Nobelova cena).
Ale pozor, pokud k zástupnému názvu přidáme přivlastňovací nebo ukazovací zájmeno či číslovku (náš, oba, tento, …) nebo ho použijeme v množném čísle, už bude s písmenem malým. Pak se budeme obracet na náš obecní úřad a pravidelně vyrážet na karlovarské mezinárodní festivaly.