Tituly se nosí pořád, o tom není sporu. V módě jsou ty před jménem i za ním, někteří je dokonce hromadí v takovém množství, že potřebujeme znát i pravidla pro jejich řazení.
Na začátku je třeba říct, že tituly jsou ZKRATKY často víceslovných spojení, a proto se ve většině případů neobejdou bez teček. Lékárník alias pharmaciae doctor bude PharmDr., medik (lat. medicinae universae doctor) pak MUDr. a také zkratky jednoho slova (docent – doc., profesor – prof.) se píšou s tečkou.
Jinak je to jen u titulů udělovaných na zahraničních univerzitách nebo v jejich pobočkách u nás, takže například MBA či LLM se píšou bez teček. V těchto případech však jde o tituly profesní, nikoliv akademické a jistě víte, že se uvádí až za jménem.
A to je další důležitá vlastnost titulů – některé osobnímu jménu předchází a jiné po něm následují. Ty vpředu se od jména neoddělují ničím než mezerou, ty vzadu je třeba oddělit čárkami z obou stran. (Ing. Janek Kolomazník, DrSc., se přidal k našemu výzkumnému týmu.)
Pokud je akademik natolik zasloužilý, že má titulů několik, řadí se před jménem buď podle významnosti (vyšší před nižším – doc. RNDr. Alfons Vážka), nebo v případě rovnocennosti podle časového pořadí – blíž ke jménu je ten, který nositel získal dřív (Ing. Mgr. Svatopluk Rýč). A pokud má osoba dva úplně stejné tituly ze dvou odlišných škol, píšou se mezi nimi spojky et nebo & (Ministr zdravotnictví Mgr. et Mgr. Adam Vojtěch, MHA, je absolventem magisterských stupňů Právnické fakulty a Fakulty sociálních věd UK v Praze a titul MHA získal na pražském Advance Healthcare Management Institute, s. r. o.).
Poslední zapeklitostí pak je, že zatímco všechny tituly zapisované iniciálovými zkratkami začínají velkým písmenem (Bc., MgA., ThDr., …), tituly vysokoškolských pedagogů doc. a prof. se píšou vždy jako první a s malým písmenem. A stejně tak je to i vojenských hodností (pplk., kpt., rtm., …), asi proto, že na vojně i ve škole musí panovat řád a disciplína!