poučte se z cizích chyb a pište česky bezchybně
Vydavatelství Economia se rozhodlo zpoplatnit obsah na webu ihned.cz, ale co se týče péče o jazykovou úroveň, zůstává vše při starém a skupina médií kolem Hospodářských novin patří mezi největší diletanty. Dokládá to i titulek zprávy z titulní stránky – ve čtvrtém pádě zájmena ona musí být krátká koncovka. Ale přitom by stačilo málo: kdyby před ním byla podobná předložka po, bylo by to najednou dobře. Jen titulek by ovšem získal úplně jiný význam.
Na portálu ematurity.cz, provozovaném Vysokou školou finanční a správní, si předsevzali, že středoškoláky připraví k maturitě. Sekci Čeština se Švejkem ale uvádí text s hrubou chybou. Tak nevíme: jak asi student, který se bude s portálem ke zkoušce dospělosti připravovat, dopadne? Každý by měl přece vědět, že osobní zájmeno ona má ve čtvrtém pádě tvar ji, případně (předchází-li jí předložka) ni (například díval jsem se na ni).
Píše-li se o předmětech sloužících k nějakému účelu, v tomto případě k čištění, píše se v přídavných jménech zakončených na koncovku -icí krátké první -i-. Je to proto, že se v tomto případě jedná o účelové, a nikoli dějové přídavné jméno. Takže v titulku článku ze serveru iHNed.cz vidí pozorný čtenář ihned chybu.
Jistě jste si všimli, že se všude kolem nás rozmohlo slovo premium. Používá se jako přídavné jméno prémiový ve smyslu něco navíc. Dostali jsme dotaz, jestli je v češtině správně varianta prémium, premium, nebo obě. A tady je naše odpověď.
Prémium v původním významu znamenalo v češtině odměnu pro premianta nebo taky (za první republiky) pojistné. Jelikož nějakým posunem významu došlo k tomu, že je slovem premium v angličtině pojmenováváno něco, co je „navíc“ (ač to původně taky znamenalo něco jiného než služby za příplatek, konkrétně cenu nebo odměnu) a my jsme to z té angličtiny přejali v tomto významu, doporučujeme toto slovo, pokud jde o vyšší úroveň produktů či služeb, psát prostě PREMIUM, tedy krátce.
Délka neboli kvantita samohlásek v zájmenech dělá stále problémy mnoha pisatelům, novináře nevyjímaje. Ukázka z úvodního odstavce článku ze serveru iDnes.cz je toho důkazem: zájmeno ona je zde použito ve čtvrtém pádě, a proto se píše krátce. Nechceme-li to splést, můžeme si pomoci mnemotechnickou pomůckou – řekneme si, že prezident Janukovyč smetl ze stolu tu dohodu, a protože je samohláska v ukazovacím zájmenu krátká, bude krátká i v zájmenu osobním. Jiné by to bylo, kdyby se v textu vyskytla vazba v jiném, třeba sedmém pádě, například „premiér podepsal dohodu stejnou tužkou, jíž (tedy tou) před čtyřmi měsíci dohodu nepodepsal prezident“.
Možná bychom čekali, že když jde někdo poprvé s kůží na trh, bude se snažit. Economia dnes vydala první číslo elektronického newsletteru Finance a hned v editorialu se skví dvě chyby v jedné větě. Zatímco podstatné jméno téma se píše dlouze, přídavné jméno z něj vytvořené – tematický – musíme napsat krátce, ať se to autorovi líbí, nebo ne. Druhou klasikou, ve které se chybuje poměrně často, je chybějící čárka před spojkou a. Za tou totiž následuje zájmeno to s oslabenou odkazovací funkcí a společně tvoří spojovací výraz uvozující větu připojenou v poměru vysvětlovacím.
Aniž bychom chtěli, mohli nebo měli hodnotit obsah rozhovoru přísedící u soudu, autor článku na iDnes.cz udělal chybu, když do nadpisu napsal, že se jí chce z procesu s Vítem Bártou zvracet. Napsat měl přesně to, co vidíte v předchozím souvětí, tedy čárku nad í v osobním zájmeně. Mohl volit správně, kdyby použil známou pomůcku: řekneme si „té“, a tudíž i osobní zájmeno bude dlouhé.
V článku o někdejší britské premiérce Margaret Thatcherové na iDnes.cz použila autorka dvakrát špatně čárku tam, kde neměla – jelikož prkno používané k žehlení neumí samo žehlit, v žádné souvislosti ho nikdy nemůžeme spojit s přívlastkem žehlící. Prkno odjakživa bylo, je a bude (doufejme) pouze žehlicí.
Dvě chyby takřka vedle sebe stvořil autor článku o setkání s režisérem Janem Svěrákem na iHNed.cz. Zatímco scénář se píše s dlouhým é, scenárista je s krátkým. A vzápětí je spřežka, která se píše jedině dohromady.
„Více peněz pro vaší firmu,“ hlásá slib daný výrobcem podnikových informačních systémů ABRA na obrovském banneru na internetovém serveru. Téměř každé malé dítě ale ví, že když nevíme, napíše-li se na konci osobního zájmena krátké, nebo dlouhé i/í, pomůžeme si zájmenem ukazovacím. Tedy „tu firmu“, a nikoli „tou firmou“. Tuhle chybu mimochodem umí opravit i novější verze Wordu.
